Spící město dotočeno!

Skončilo natáčení nového českého filmu s názvem Spící město režiséra Dana Svátka podle známé stejnojmenné knižní předlohy spisovatele Martina Vopěnky. Koproducentem je i zlínská IS Produkce.

Natáčení filmu Spící město probíhalo od poloviny černa do první poloviny července v Jihočeském kraji. Tvůrci filmu se kromě Českých Budějovic, Jindřichova Hradce a Slavonic podívali i do méně známých a odlehlejších míst České Kanady. Celé natáčení se neslo v přátelské atmosféře. Jediné co filmaře trochu potrápilo, bylo počasí, které se měnilo až nečekaně rychle pro toto roční období a rychlá změna podoby krajiny kvůli kůrovcové kalamitě. „Příroda se změnila během krátké doby kvůli kůrovci, resp. kvůli těžbě dřeva. Pár týdnů před natáčením jsme si vybrali krásný potok v lese, a když jsme tam přijeli během natáčení, les tam nebyl. Byl to smutný pohled. Jakoby se krajinou prohnal tajfun. A takových míst je teď nejen v České Kanadě spousta,“ říká režisér Dan Svátek.

Ovšem i přes tyto drobné komplikace se podařilo vše dle plánu dokončit. I když pár záběrů filmaře ještě čeká. Potřebují v zimě dotočit několik záběrů zasněžené krajiny a zimní atmosféru u štědrovečerní večeře.

Na natáčení byl přítomen i autor stejnojmenné knižní předlohy filmu Spící město Martin Vopěnka. Co vedlo spisovatele k tomu, napsat tento příběh? Co je s režisérem Danem Svátkem svedlo dohromady? Jak vnímal natáčení filmu inspirovaného jeho knihou? A jak se oběma spolu spolupracovalo?

Martin Vopěnka, spisovatel, autor knihy Spící město

Jste autorem stejnojmenné knižní předlohy filmu Spící město. Kde vnikl nápad, napsat právě takový příběh?

Za inspiraci k této knize vděčím jednoznačně svým dětem: Jonathanovi, Elišce, Kláře a Sebastianovi. Právě je jsem si představoval ve všech těch těžkých situacích. Napsal jsem ji z lásky i obavy, ale také v pevné víře, že děti jsou skutečnou nadějí tohoto světa a dokáží víc, než si my dospělí myslíme.

Jak jste se s režisérem Danem Svátkem potkali?

On si našel mne. Přesněji, četl si se svými syny Spící město a všechny dohromady je natolik oslovilo, že se nadchl pro myšlenku realizovat film.

Jak se Vám líbila představa, že by mohla být kniha zfilmovaná?

Musím se přiznat, že jako film si dovedu představit většinu svých knih – románů pro starší děti, mládež i pro dospělé. Ta představa se mi tedy samozřejmě líbila, byl jsem z ní nadšený a říkal jsem si: „No konečně!“

Jak se Vám s režisérem Danem Svátkem spolupracovalo?

Velice si vážím jeho otevřeného přístupu, kdy je možné o věcech diskutovat. Dokonce jsem dostal příležitost účastnit se práce na scénáři, a rozhodně to neberu jako samozřejmost. Zároveň respektuji, že výrazové prostředky filmu jsou jiné, a rozhodnout musí režisér, případně producent.

Byl jste přítomen i na natáčení filmu, jaký z toho máte pocit, když vaši knižní hrdinové najednou ožívají ve filmu?

Nejcennější pro mne bylo, že si nejen dětští herci zamilovali své role. Bylo pro mne úžasné sledovat nasazení celého štábu. A dětští herci vlastně dokázali, to, v co jsem věřil u svých románových hrdinů: byli nezdolní.

Dan Svátek, režisér filmu Spící město

Na natáčení byl přítomen i autor knižní předlohy Martin Vopěnka, jak se Vám s ním spolupracovalo, konzultovali jste třeba spolu nějaké scény?

Martin byl na place mnohokrát, ale musím přiznat, že jsem o něm často vůbec nevěděl. Nenápadně pozoroval dění kolem. Častokrát jsem ho zahlédl, jak někde sedí opodál, pohled upřený doprázdna a přemýšlí. To se vám často nestane, že autor knižní předlohy respektuje, co děláte, a nechá vás pracovat. Za to jsem mu moc vděčný. Ale ze všeho nejvíc za ten úžasný příběh.

Knihou Martina Vopěnky jste se jen volně inspiroval nebo jde o zcela přesné filmové zpracování knihy?

Snažil jsem se držet původní knihy co nejvěrněji. S Martinem jsme scénář konzultovali a pracovali na něm společně. Jen někde jsem něco pozměnil či některý motiv více rozvinul. Ale to byly spíše výjimky. Šlo o to, aby příběh zůstal stejný, ale aby se přizpůsobil filmovému vyprávění.

Jaké poselství podle Vás film divákovi přináší?

Všichni si uvědomíme, jak důležití pro nás rodiče jsou. Často je berme, hlavně v dětství, jako samozřejmost, v období puberty dokonce jako přítěž, ale kvůli našemu příběhu si dokážeme uvědomit, co by se dělo, kdyby ti rodiče přestali najednou existovat. Kolik životně důležitých otázek by to přineslo, jak bychom se s tím vyrovnali, co bychom dělali jako první, jak by se poskládaly hierarchie v rodině. Tyhle všechny otázky si divák při sledování filmu Spící město uvědomí a bude je řešit.

Kdy se diváci mohou na film těšit?

Moc bychom si přáli, aby byl film na přelomu příštího jara a léta hotov. A jelikož jsem studoval film ve Zlíně a koproducent Martin Gazda a mnoho členů štábu jsou z tohoto krásného města, stáli bychom o to, aby měl film svou premiéru právě na zlínském filmovém festivalu.

Publikováno: 20.7.2020